Navigace

Základy Upskillingu

Upskilling znamená cílený rozvoj dovedností zaměstnanců tak, aby byli schopni zvládnout nové technologie, postupy a výzvy. Tento proces se zaměřuje nejen na technické kompetence, ale také na měkké dovednosti, jako jsou například komunikace, kreativita nebo třeba schopnost spolupráce.

Proč se na upskilling soustředit?

1. Adaptace na měnící se trh práce
Technologický pokrok a automatizace mění pracovní prostředí rychleji než kdykoli dříve. Dovednosti, které byly relevantní před pěti lety, mohou být dnes zastaralé. Firmy, které neinvestují do aktualizace dovedností svých zaměstnanců, riskují, že zaostanou za konkurencí.
Příklad: V oblasti IT je upskilling klíčový kvůli novým technologiím, jako je umělá inteligence nebo cloud computing. V jiných odvětvích, například v retailu, může být zásadní přechod na digitální prodejní platformy.

2. Zvýšení produktivity a efektivity
Zaměstnanci, kteří mají aktuální znalosti a dovednosti, pracují efektivněji a samostatněji. Modernizace schopností zaměstnanců navíc vede ke zlepšení procesů a eliminaci chyb, což přispívá k lepším obchodním výsledkům.
Příklad: Upskilling ve využívání datových nástrojů může zvýšit schopnost manažerů činit rychlá a podložená rozhodnutí, což vede k lepším obchodním strategiím.

3. Snížení fluktuace a zvýšení loajality zaměstnanců
Možnost růstu a učení je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují spokojenost a loajalitu zaměstnanců. Když zaměstnanci vidí, že firma investuje do jejich rozvoje, cítí se cenění a pravděpodobněji zůstanou u svého zaměstnavatele.
Příklad: Organizace, které pravidelně nabízejí rozvojové programy, vykazují nižší míru odchodů zaměstnanců, zejména mezi mladší generací, která si rozvojových příležitostí velmi cení.

4. Budování konkurenceschopnosti
Firmy s dobře vyškoleným personálem mají větší šanci rychle reagovat na změny trhu a zavádět inovace. Zaměstnanci, kteří se neustále učí, přinášejí nové nápady a pomáhají firmě držet krok s konkurencí.
Příklad: Společnosti, které proškolily své týmy na digitální marketingové strategie, dokázaly během pandemie efektivně přejít na online kanály a oslovit zákazníky tam, kde jiní selhávali.

5. Přilákání nových talentů
Organizace, které investují do rozvoje lidí, jsou atraktivní pro nové uchazeče. Kandidáti hledají zaměstnavatele, kteří jim umožní nejen práci, ale i osobní a profesní růst.
Příklad: Prezentace firemních programů pro rozvoj zaměstnanců (např. certifikace, online kurzy nebo mentoring) na kariérních stránkách a sociálních sítích zvyšuje šanci přilákat špičkové odborníky.

6. Příprava na budoucí vedoucí role
Upskilling pomáhá identifikovat a připravit zaměstnance, kteří mají potenciál růst do vedoucích pozic. Tyto programy zajišťují plynulou kontinuitu v řízení firmy, když nastane potřeba obsadit klíčové pozice.
Příklad: Školení zaměřené na leadership, rozhodování a strategické plánování připraví budoucí manažery lépe, než by dokázal jen externí nábor.

7. Zlepšení firemní kultury a týmové spolupráce
Když zaměstnanci společně procházejí rozvojovými programy, sdílejí zkušenosti a znalosti, což posiluje týmového ducha a kulturu spolupráce. Upskilling tak může pozitivně ovlivnit nejen jednotlivce, ale i celé týmy.

Jak na to?

Udržování dovedností zaměstnanců v souladu s trendy vyžaduje hlavně detailní znalost fungování celé společnosti. Nástrojů na upskilling je celá řada a jejich využití je na individuálním posouzení. Vybírat můžete například z:

  1. On the job training (učení na pracovišti) – Varianta, kdy se zaměstnanci učí přímo během výkonu své práce.
  2. Microlearning – Představuje krátké, cílené lekce zaměřené na konkrétní dovednost nebo znalost.
  3. Blended learning (kombinované učení) – Kombinace prezenčního a online vzdělávání.
  4. Gamifikované programy – Vzdělávací programy s herními prvky.
  5. E-learning a LMS (Learning Management System) – Online platformy umožňující individuální tempo učení.
  6. 6. Peer-to-peer learning (učení mezi kolegy) – Sdílení a vzdělávání v oblastech, ve kterých někdo z kolegů vyniká.
  7. Experiential learning (zážitkové učení) – Učení skrze reálné nebo simulované zkušenosti.
  8. Social learning (sociální učení) – Využití sociálních sítí a platforem pro sdílení znalostí, ale také pouhé učení pozorováním.
  9. Feedback-driven development (rozvoj skrze zpětnou vazbu) – Využití nástrojů poskytujících konstruktivní rozvojovou zpětnou vazbu např. 360° zpětná vazba

a mnohých dalších přístupů.

Co to znamená v praxi?

Pro výběr správné metody je stěžejní odhalení klíčových dovedností, které pomohou zvýšit výkon, zefektivnit proces, nebo zlepšit týmovou atmosféru. Proto doporučujeme následovat tyto kroky.

  1. Identifikace potřeb: Nejprve zjistěte, jaké kompetence jsou klíčové pro aktuální a budoucí úspěch.
  2. Vzdělávací plány: Připravte strukturované plány, které zahrnují kombinaci z více výše zmíněných metod.
  3. Měření pokroku: Sledujte výsledky a přizpůsobujte aktivity podle dosažených cílů.

Držíme palce!

Check icon Error icon